Hodnotím blogy - Pozastaveno

Pokud se vám špatně zobrazují stránky... zmáčkněte prosím kouzelné tlačítko F5 a chvíli vyčkejte... :)

Nejkrásnější noc v mém životě

17. ledna 2011 v 17:50 | Markéta |  My Story
.
Název:Nejkrásnější noc v mém životě.
Autor:Markéta
Délka: Jednorázovka, krátká.
Páry:Liz/John
Synopse: Co všechno se může stát, když miluješ...

K této povídce mám svůj zvláštní vztah. Je to už dávno...
Nyní přináším část, tu špatnou. Tak jak to na světě bývá. Žádný Hepáč nečekejt..
A pokud se líbí, písejte komentíky...:)



"Je ti ještě pořád zima"zeptal se mě.
Mírně jsem přikývla "Jen trochu."
Na nic nečekal a přitáhl si mě blíž.Připadala jsem si trapně, jelikož jsem na sobě měla tričko, pyžamové kalhoty i mikinu a on skoro nic… Zároveň se mi to ale líbilo.
Chytil mě za ruku… Jeho náruč byla krásně teplá. Po tolika letech jsem znova ležela vedle něj…
Po chvíli mi začínalo být teplo a tak jsem si sundala mikinu.Pořádně jsem ho objala a hladila na zádech.I on mě začal něžně hladit.

Leželi jsem blízko u sebe.. Cítila jsem jeho dech a tlukot srdce.Pomalu jsme si usínali v náručí… a chtěli uchovat tuto chvíli navždycky. Je to tak těžké… chci být s ním víc..
Chci víc než pár letmých doteků, pár chvil, pár slov, pár pohledů..
Hladil mě po vlasech.A mírně se usmíval.Ačkoli byla tma, věděla jsem to moc dobře.. Přitiskla jsem se k němu ještě více.Zavřela jsem oči a užívala si té vzácné chvíle.
Když odstranil všechny vlasy z mého obličeje, přisunul svou tvář, až jsem se dotýkali nosy.Otevřela jsem oči a uviděla, že on se na mě také dívá… na tváři s mírným úsměvem.

Kolikrát jsem jen snila o tom že s ním budu takhle ležet? Snad milionkrát! A teď je to tady. Možná tolik bolesti z toho dělá lepší věc.Možná to očekávání, možná to, že je to tak vzácné… Být s ním.
Zahleděli jsem se si do očí. I přes to, že byla tma, upřeně jsem hleděli do očí toho druhého. Ptal se. Byla jsem zmatená a nevěděla co odpovědět. Ale za chvíli jsem přikývla a nastavila mu své rty. Jemně se k nim přisál.Bylo to intenzivnější a intenzivnější.Líbali jsem se snad hodiny, dokud nám nedošel kyslík.
Po tak dlouhé době jsme se znova líbali.. znova a znova.A bylo to snad tisíckrát lepší!Jestli jsem si nebyla jistá, jestli k němu něco cítím, tak teď to vím jistě.
Nevěděla jsem jestli křičet radostí, nebo brečet smutkem, protože to je naposledy kdy si takhle ležíme v náručí.Ale jestli to má znamenat konec… je to ten nejkrásnější, jaký může být…

Po pár polibcích a něžnostech, jsem se rozhodli, alespoň na chvíli usnout.Zítra ráno musíme brzo vstávat.Otočili jsme se na bok, on mě objal a chytil za ruku.Tak jako to dělávají ve filmech.A snažili jsme se spokojeně oddychovat…

"Spíš?"uslyšela jsem asi po půl hodině šepot.
Byla jsem už unavená a tak jsem jen zakroutila hlavou.
"Usnula jsi alespoň na chvíli?"zeptal se udiveně, jelikož byla asi jedna hodina ráno.
"Ne" otevřela jsem oči, trochu se rozkoukala a otočila se k němu.Ležela jsem na jeho hrudi.Začal mě jemně lechtat na zádech. Když viděl že zadržuji smích raději přestal s lechtáním, protože nechtěl nikoho vzbudit a posunul si mě tak, abychom znova měli obličeje blízko u sebe… Přála jsem si aby mě znova políbil… A netrvalo dlouho, učinil tak. Hladili jsme se a laskali asi další dvě hodiny.Trošičku se už rozednívalo.Chtěl abych se otočila k němu… udělala jsem to z posledních sil.Byla jsem už vážně unavená.Nespala jsem přes čtyřiadvacet hodin.Pomalu jsem konečně usínala v jeho náruči.
"Mám jít?Ať se můžeš vyspat?"zeptal se.
Jen jsem zabručela.On to vzal jako ano.Vymanil se z mojí náruče, přikryl mě a dal mi polibek na dobrou noc.Hrnul si to ke dveřím z pokoje. Hrozně moc jsem nechtěla aby odešel.
"Nechoď!!" křičelo mé srdce, ale já se to snažila ignorovat. Hlas rozumu mi pořád našeptával, že to tak bude lepší… A já ho poslechla. Nejraději bych si nafackovala, ale co jsem mohla dělat.
Ležel o dva pokoje dál a bůh ví co si o tom myslel.
My nemůžeme být spolu. Nejde to. A navíc, znám sebe, znám jeho… Bude to tak lepší.

Pokračování zítra :)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 S. (SB) | Web | 17. ledna 2011 v 18:22 | Reagovat

Moc povedené, ale já bohužel pro tebe nejsem romantička, vůbec...takže tu povídku nemůžu ocenit tak jak by si zasloužila :-) Jinak tihle dva by byli skvělej pár kdyby to převedli do seriálu. Vždycky sem si to přála :-D

2 Marky | Web | 18. ledna 2011 v 15:24 | Reagovat

Krásné!

3 nickly | Web | 18. ledna 2011 v 17:51 | Reagovat

joooj. to je tak...úúúžasné!!! Rychle pokráčko!!!

4 /Miss*♥the Pretender♥/ | Web | 19. ledna 2011 v 19:02 | Reagovat

úžasný..:)

5 Lucka | Web | 22. ledna 2011 v 19:24 | Reagovat

Tohle bylo... nečekané, krásné, zajímavě zakončené ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama